Historie freeridových lyží
Pojem freeridová lyže není v podstatě  nijak starý. První lyže určené přímo na freeride byly vyrobené koncem  90. let. Těžko se dnes přít, kdo byl vlastně první… Freeskiing  zaznamenával v USA revoluci v podobě snahy vyrovnat se snowboardingu.  Tak začala evoluce lyží pro freeskiing, jež se začaly jen pomalu  v ychylovat od parametrů sjezdovkových lyží. Figurovaly zde značky jako  Kneissl, Dynastar, Salomon a Rossignol. Prakticky jediný rozdíl oproti  sjezdovkovým lyžím byla šířka a u freestylových lyží twintip (zvedlá  patka). Když měla freeridová lyže 85mm pod vázáním, byla to ta  nejkrutější prašanovka. Dnes tato šířka spadá do kategorie  allmountain.
ychylovat od parametrů sjezdovkových lyží. Figurovaly zde značky jako  Kneissl, Dynastar, Salomon a Rossignol. Prakticky jediný rozdíl oproti  sjezdovkovým lyžím byla šířka a u freestylových lyží twintip (zvedlá  patka). Když měla freeridová lyže 85mm pod vázáním, byla to ta  nejkrutější prašanovka. Dnes tato šířka spadá do kategorie  allmountain.
 	Byly to pionýrské časy freeskiingu,  který zaznamenával především v USA velký rozvoj, na který musely  lyžařské firmy reagovat. Ty  		  se neobešly bez lyžařů z řad  freeskierů, kteří k tomu měli co říct. Seth Morrison byl například  prvním jezdcem, který měl svůj vlastní promodel. Bylo to u firmy K2  v roce 1997.
  	Začátkem nového tisíciletí začaly na nepružnost velkých značek reagovat firmy menší -  		Ingeous,  		DB Skis,  		Line,  		Capital Skis atd., které začaly  experimentovat se specializací se na freeskiing a byly ve výrobě mnohem  pružnější. To byl impuls, který trh potřeboval. Značky se začaly pomalu  osmělovat a předhánět se v nabídce. Tak se stalo, že rok co rok se do  freeskiingové branže namáčely další firmy produkující neustále více  modelů a přišel čas na radikální změny podoby a diferenciaci „lyží pro  freeskiing“.
 	 		 	Po tom, co jediný parametr (šířka)  narostl přes 100mm, zdálo se, že není kam se ubírat. Na to ale reagovali  inovátoři z řad jezdců, jako Eric Pollard (Line), nebo Shane McConkey,  který nejvíce ovlivnil podobu dnešních lyží pro freeskiing, a kdo ví, na  čem bychom dnes nebýt něho jezdili… Jeho promodel – Spatula u firmy  Volant (2002) zamotal leckomu hlavu. Lyže byla nejširší uprostřed  (125mm) a měla opačné prohnutí. V podstatě vycházela z vodních lyží a  z faktu, že voda je konzistenčně prašanu bližší, než tvrdá pista.


V roce 2004 se Eric Pollard postaral o zboření limitů v šířce lyže, když se mu u jeho mateřské značky Line podařilo prosadit promodel Line Proplet 130.
Tím, že se kategorie freeride a freestyle navzájem obohacovaly a prolínaly, vznikl logicky pojem „lyže pro BC freestyle“ (freestyle ve volném terénu). Tak vznikly legendární Pocket Rocket od Salomonu a Seth Pistols od K2, na které navázalo mnoho dalších. Nutno dodat, že veřejnost vnímala tyto lyže jako úplné sci–fi, a tak byly lyže s 10cm pod botou dlouho považovány za naprostý extrém využitelný jen při heliskiingu na Aljašce. Až v posledních pár letech si lidé uvědomili, že i pro rekreační freeride využijí univerzálních 10 cm, pokud je lyže dobře laděná, aniž by se museli vzdát lyžování po sjezdovce.
Když už to koncem 1. desetiletí 21.století vypadalo, že se rozvoj zastavil a konečně bude čas se zorientovat, začalo se ve velkém experimentovat s krojením lyží a jejich průhybem (reverse sidecut a reverse camber). To zase posunulo vývoj lyží do jiné dimenze a začalo se kombinovat ve velkém stylu. Pro toho, kdo dění nesleduje, může výběr freeski lyže znamenat vstupenku do blázince. Nabízí se spousta těch „nejlepších“ freeridových lyží a jde jen o to jak a co si přeje pan majitel lyžovat…
